Mé přijetí Boha bylo velice rychlé. Stalo se to během 14 dnů, kdy ke mně Pán Bůh promlouval skrze lidi z mého okolí. Stále mi přibližoval své slovo až jsem jednoho dne šel se svými kamarádkami do sboru CB v Bruntále. Abych pravdu řekl, tak se mi tam vůbec nechtělo ale na konec jsme se tam spolu vydali. K mému překvapení jsem byl vřele přivítán. Poznal jsem zde úžasné a obětavé lidi. K mému překvapení byl zrovna v ten den na návštěvě v Bruntále Nathan, který mi vysvětlil jak je to mezi lidmi a Bohem, jaký je rozdíl mezi církevní institucí a církví Kristovou. Až do této chvíle jsem církev nesnášel a tehdy jsem si uvědomil že jsem neměl rád institut a ne Krista. Na Pána Boha věřím snad od dětství, tehdy jsem si ho ale nevšímal. Obklopen samotou jsem si jako malý nahrazoval prázdné místo po otci, který ode mě v mých 7 letech odešel. Tehdy jsem Boha neměl a prázdnotu jsme zacpával vztahy s ženami. Během 3 let jsem vystřídal snad 14 dívek. Dnes vím že to bylo hlavně proto, že jsem potřeboval pozornost a „lásku“ někoho jiného. Dnes vím že už se ničeho podobného nemusím bát jelikož v mé prázdnotě sídlí Pán Bůh a při jeho přijetí jsem zažil nejlepší pocit v mém životě. Uvolňující, osvobozující, zkrátka to bylo úžasné. Hlavně jsem v Pánu Bohu získal úžasnou osobu, která mi neuvěřitelně pomohla a dále pomáhá. Mohu jí svěřit veškerá svá tajemství, svá trápení. Vždy mě s otevřenou náručí a vřelým srdcem vyslechne a pro mě jakožto pro člověka, se kterým se moc lidí nebaví, to byla neuvěřitelná věc. Vlastně stále je. Jsem moc rád že mohu konečně volně dýchat, že jsem poznal tak skvělé lidi, kterými jsou lidé v CB, je to skvělá a přívětivá společnost. Troufám si říct, že jsem získal mnohem víc než přátelé, získal jsem velkou rodinu. Až teď, když jsem přijal Boha, si uvědomuji že byl stále se mnou. A to i když jsem ho neposlouchal, předtím než jsem ho přijal do svého srdce.
Vím že Bůh do mého života zasáhl minimálně 3x. Určitě víckrát, ale zatím si uvědomuji jen tři zásahy Boží moci. První se stal 20.3.2000 při mém předčasném porodu, který jsem ani já ani má máma nemuseli přežít. Druhý se stal v době když mi bylo 7 let, tehdy od nás odešel otec a já jsem to hodně blbě nesl. Musel jsem navštívit psychologa, kterého jsem navštěvoval půl roku, nebýt Pána Boha, tak bych se z toho nedostal. Třetí pomoc se stala v polovině 1 ročníku na střední, kde se mi změnilo myšlení z malého ustrašeného kluka v dospívajícího mladého muže, nebýt Pána Boha tak bych své myšlení nikdy nezměnil, jenže jsem dával veškeré ovace mistrovi, se kterým jsem si povídal. Poznal jsem to tak, že v polovině 2 ročníku se mezi mnou a mistrem stal incident. Tehdy mi došlo že nebýt Pána Boha, tak by se mé myšlení nikdy nezměnilo, a v žádném případě by mi v tom nepomohl člověk. Když srovnám život s Bohem a život bez Boha, je jednoznačně znát, že bez Boha je život prázdný, potkáváte špatné lidi, a o přátele jsem měl nouzi. Až do doby kdy jsem navštívil CB v Bruntále jsme neměl takovou oporu v člověku a ani v Bohu jakou mám teď. Musím přiznat, že žít s Bohem a lidmi, kteří ho také znají, je něco úžasného, něco co vás prostoupí skrz na skrz a vy to nechcete nikdy opustit a chcete v tom žít až do konce dnů. Mohu říct, že v den kdy jsem přijal Boha, jsem duchovně umřel a znovu se narodil. V den kdy jsem Pána Boha přijal do svého života, jsem hned ten večer pocítil jeho moc. Když jsem šel spát nemohl jsem usnout, protože jsem měl úzkostný pocit, že mě někdo sleduje. Několikrát jsem se otočil, ale nikdo tam nebyl, dokonce jsem zamkl i vchodové dveře, které nezamykám, myslel jsem si, že pocit přejde ale ne, byl ještě větší. Měl jsem strach a snažil jsem se usnout, ale nešlo to. Měl jsem pocit, jakoby mi někdo stahoval kazajku a dusil mě. V tu chvíli mě napadlo zkusit modlitbu, tak jsem vstal, poklekl vedle postele a pomodlil se. Ve chvíli kdy jsem se modlil, mi srdce začalo bušit jako splašené, byl to zvláštní pocit, který jsem nikdy předtím nezažil. Po motlitbě ihned přišla úleva a já jsem mohl v klidu usnout. Na druhý den jsem pochopil, že tu noc tam stál ďábel a snažil se mě stáhnout zpátky do temnoty, a vím že Pán Bůh tam v ten večer přišel, zahnal ho a mě vysvobodil. Jsem mu za to vděčný.
Chtěl bych poděkovat Pánu Bohu za můj život, ale i lidem, kteří byly přitom, když mě Kristus křtil. Chci poděkovat všem kdo mi od té doby pomohli, a hlavně CB že mě přijala jako člena do své rodiny.
Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“
